Obdobně znám velmi vzkvétající rakousku-moravskou firmu na bylinné čaje na moravské území. ALE ... Protože sběr bylin není jen tak dle našich zákonů, tak veškeré bylinky vozí od kdejaké babky z Rakouska. Takže v Česku jen pytlíkujeme a balíme. A potom chceme draze (z daní) prosazovat "české" výrobky.

Čejkovice?

Pak se není co divit, že jsme v žebříčku snadnosti podnikání za Kyrgyzstánem či Ázerbajdžánem.

Pozor, Ázerové jsou obecně velmi podnikaví,

úchvatný článek. Takhle jsem začala a skončila s domácími houskami a párky v rohlíku. Byla chuť i na maličkou pekárničku a maličkou cukrárnu, ale dopadla jsem zhruba jako Vy.... Díky za tu úvahu a moc si přeji, aby to, co jste psala, se mohlo zase o kus přiblížit realitě - tedy ta "lehkost", s jakou to například v Anglii jde.... :)

Právě jsem dodělala leták a dokončujeme stránky pro malou soukromou pekárnu. Kdybyste měla zájem, poslala bych vám odkaz, třeba by vám majitelka pomohla nějakou radou. Je to domácí pekárna, kde peče pouze majitelka. Kontakt na mě najdete, když si zadáte do vyhledávače moje jméno.

Začněte tím, že ty svoje marmelády přestanete rozdávat a začnete prodávat. I těm kamarádům a známým. Jestli i pak bude poptávka převyšovat nabídku, pusťte se do toho "nadivoko", bez razítek, jako obyčejný melouchář.

Znám dva podobné případy, oba dělají domácí uzeniny, jeden navíc sýry. Po třech letech jeden zjistil, že žádnou expanzi vlastně ani nechce a zásobuje dál ten svůj okruh známých. Ten druhý vykachličkoval garáž a ty potřebné štemply si "nějak" vyběhal. Začínat v malém s předpisovou výrobnou se opravdu nedá, ale není to ani potřeba.

Súhlas. Ja to jediný recept na tých naších chorých byrokratov. Oháňajú sa EU predpismy a obyvatelia iných štátov EU len krútia hlavou.

Ešte sa dá predávať cez http://www.fler.cz

A na co chcete prodávat na farmářských trzích? Stát tam přes den jak tvrdý Y, nechat se očumovat lidma a poslouchat litanie o tom, že to máte moc dobrý ale trochu drahý? A ještě za to platit výpalné městu za flek na stánek? Nasr... Prodávejte to zkrátka přes internet, začněte třebas na aukru - nutno ale balit v plastu, jinak to pošta rozfláká. Pokud jsou ty vaše marmelády tak dobré jak říkáte, tak si své kupce najdou.

Balné a poštovné vaše výrobky ještě více prodraží a lidé nebudou tolika kupovat, nehledě na výpalné na Aukru. To je dobré použít jen na začátek, než si vytvoříte klientelu pro svůj e-obchod, ale i v něm bude výrobky prodražovat balné a poštovné (mrkněte na ceník pošty).

Takže výpalné na trhnu bude jen zlomkem a ceny tak mohou být lidem bližší. Ne každý si hned objedná více kusů aby se mu poštovné rozložilo.

Bohužel mohu jen potvrdit.

Jediná možnost je prostě jen podfuk. Vy budete vyrábět a neoficiálně dodávat někomu, kdo podmínky / povolení má a ten to bude prodávat za provizi. To ale pochopitelně jedině naštve a váš růst ještě více zpomalí.

To co naše předpisy / úředníci požadují od potravinářské byť i mikrovýroby je k pláči.

A pokud jste nezaměstnaný/á a na Úřadu práce se vás zeptají, zda nechcete zkusit podnikání, tak byste začal řvát a mlátit kolem sebe hlava nehlava po podobné zkušenosti.

Myslím, že u nás je to otázka tzv. syndromu předposrání. Co kdyby... A proto vyžadujeme neustále další a další nesmyslná opatření. Typický je příklad automatů na čerstvě nadojené mléko. Někdo by se mohl nakazit nějakou nemocí. Že nikdy nebyl zaznamenán prokazatelný případ žádné nákazy z čerstvého mléka? To nevadí. Co kdyby... Tak je zrušíme. Připomíná mi to jednu povídku od Bradburyho. V ní počítač řídící přistání kosmické lodi vyžadoval stále více a více dalších a podrobnějších informací o všem, až se sám zahltil a zhroutil a loď havarovala. Mám obavy, že tak jednou skončíme i my.

v Brně jsou, v Kuřimi a Novém Městě na Moravě taky. moc jim fandím, jinde mléko nekupuji

Na úřadech jsou i rozumní a milí lidé. Ale často člověk potkává lidi co škodolibě jsou rádi za každého komu jeho podnikatelské nadšení a plány seberou - snad proto, že se sami báli nebo bojí do něčeho pustit, a pak tam podle mě jsou i lidé kteří tím že jedou vše důkladně podle předpisů, tak si myslí, že dělají svou práci dobře. Ale s tímto se už v obměnách setkal každý a obrovsky to škodí, snad i víc než přebujelé státní výdaje. Protože když někdo vyrobí chutnou a hezkou marmeládu a jiný si ji koupí, tak se budem mít všichni o kousek líp

Paní Wimmerová, nenechte se otrávit. U nás je mnoho podnikatelek, které se souhlasem příslušných úřadů doma v kuchyni vyrábí potraviny a pak je prodávají na farmářských trzích a v obchodech. Vím to, protože jsem v porotě pro začínající podnikatelky. Na malou produkci potravin nepotřebujete souhlas hygieny. Jděte rovnou na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Ti zajdou k Vám domů, domluvíte si postup výroby včetně hygienických podmínek a ten pak sepíšete písemně a odevzdáte jim. To je všechno. Pak je důležité si jen na těch podmínkách trvat při případné kontrole. Pokud byste chtěla více info, dejte vědět. Držím Vám palce a hodně štěstí s Filmfárem.

PS. díky za Terapii, pro mne byla trefou do černého

Více info by asi uvítalo spousta lidí, kteří bojují proti přebujelé byrokracii. Nepíšete blog, že byste byla nápomocna? Uveřejňovat postupy jak se lze bránit poměrně jednoduše a efektivně by byl asi chvályhodný počin.

Kam jsme to dospěli, jsme ještě normální nebo už jsme pozbyli zdravého rozumu? Dospělí lidé místo aby se věnovali nějaké smysluplné činnosti, vymýšlejí jak předstírat, že vyrábějí něco jiného než ve skutečnosti vyrábějí. Viz tepelné koule, sýry pro zvířata, nepravé trubičky, pomazánkové bláblo... Nesmíme používat slova poctivé, domácí, pravé a několik dalších. Cpeme se nekvalitním humusem a nesmíme si vyrobit a prodat nebo koupit normální poživatelné potraviny. Asi si nakonec ale nic lepšího nezasloužíme.