Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O příbězích pamětníků a vzpomínkách na válku

14. 10. 2014 10:09:05
Příběhy pamětníků války ožívají v podání dětí zapojených do unikátního projektu – a často to jsou opravdu silné momenty...

Autorka: Hana Hniličková

Bylo to napínavé měsíce: Hned na čtyřech místech vrcholil projekt neziskovky POST BELLUM, který rozvíjím v rámci grantu Nadace Vodafone Rok jinak. Přivádíme osmáky a deváťáky k pamětníkům, kteří s nimi stráví třeba i celé odpoledne a vypráví jim svůj příběh.
Děti ho pak mají za úkol převyprávět a podělit se o něj na slavnostní závěrečné prezentaci. Objížděla jsem tedy zapojená města a moderovala vystoupení dětských týmů. Na takové prezentaci se objeví nejen děti a jejich učitelé, ale také všichni pamětníci a představitelé města, kteří náš projekt podpořili. Pro děti docela nápor – vystoupit před napěchovaným sálem, mluvit nahlas do mikrofonu a hlavně neztrapnit se před vrstevníky. Někteří se obrní tím, že po dobu svého vystoupení nezvednou oči směrem k publiku a důsledně čtou své poznámky z užmoulaného papíru. O to víc pak zazáří ti, kteří mluví s hlavou vzhůru.

V mých očích nejvíc zazářila drobná Ester Balážová z Brna. Zbystřila jsem už při její první větě: „...jsme rádi, že i my, děti z cikánské školy, se můžeme do projektu zapojit...“. Moje koncentrace se v tu chvíli zaměřila jediným směrem a nenechala jsem se z ní nikým vyrušit. „Jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistily, že naše pamětnice, paní Eva Dobšíková, musela žít skoro tři roky v izolaci jenom proto, že byla Židovka...“, pokračuje Ester.

Ester Balážová děkuje paní Evě Dobšíkové na slavnostní prezentaci v Brně-střed za účast v projektu Postupně se před námi rozplétá válečný příběh desetileté Evy, kterou se její maminka po smrti otce rozhodla schovat před německou mašinérií. Úkryt malé dívce poskytl starý poštmistr ve Vranovicích, jehož domek byl z obou stran bez sousedů. Aby maminka na skrýš malé Evy zbytečně neupozorňovala, začala postupně přespávat v práci. Eva strávila v malé komůrce, kde mohla udělat maximálně svých šest dětských kroků na šířku a čtyři na délku, následující tři roky. Téměř úplnou izolaci prozařovala jen pomoc pana poštmistra Kůrky a občasné návštěvy dětí z okolí, které jí do úkrytu přinášely knížky a časopisy z knihovny. Eva se podle nich naučila šít látkové panenky a zvířátka, za které pak dostávala výměnou třeba vajíčka.

„Jak bychom asi zvládli takovou situaci my, úplně sami tak dlouhou dobu, bez podpory milujících rodičů, bez kamarádů, bez možnosti chodit do školy... najednou se nám zdají naše problémy malicherné...“, slyším trochu zakřiknutý Esteřin hlas. Ester mluví přirozeně, nezní vůbec pateticky, vlastně jen zpříma popisuje, co cítí: „Jsme moc rádi, že jsme měli možnost se potkat právě s paní Evou Dobšíkovou, která nám ukázala, že lidé jsou přece všichni stejní. Židi, Cikáni nebo bílí, všichni jsme stejní, protože všichni máme stejná srdce“, zakončila své vystoupení.

Chvíli mi trvalo, než jsem se vzpamatovala a běžela uvést další skupinku dětí, aby vyprávěla příběh „svého“ pamětníka. Pravda je vlastně tak jednoduchá - jen málokdo se opováží ji veřejně tak bezelstně vyjádřit.

Autor: Rok Jinak | úterý 14.10.2014 10:09 | karma článku: 12.71 | přečteno: 630x

Další články blogera

Rok Jinak

Příběhy z Cesty domů: Nekonečná, vystupovat

Od té doby, co pracuju v Cestě domů, se mě často někdo ptá, co se mnou péče o umírající dělá, jak mě to proměnilo.

20.7.2015 v 17:28 | Karma článku: 15.75 | Přečteno: 703 | Diskuse

Rok Jinak

Poslední den roku, který byl jinak

Je poslední den roku. Pro někoho roku 2014, pro mne Roku jinak. Vstávám v pět třicet. Ne, že bych chtěla, ale psi mi skočí na hlavu a dožadují se svého: ranní procházky a jídla.

2.3.2015 v 15:19 | Karma článku: 13.25 | Přečteno: 590 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jaroslav Kvapil

Babiš se chystá k nepřátelskému převzetí státu

Poslechl jsem si na ČT poslední debatu lídrů deseti stran před parlamentními volbami a mohu říct, že mě nikdo z nich ničím nepřekvapil, abych změnil názor na tu či onu stranu. A teď se nabízí otázka – koho tedy volit?

20.10.2017 v 1:04 | Karma článku: 6.76 | Přečteno: 85 | Diskuse

Jana Slaninová

"Milý Andreji": silně provokativní blog, čtení jen na vlastní nebezpečí!

Píšu Ti, chlapče, páč mi děláš starosti. Fakt. Některé lidi netlačíš v botě, ale na mozku. Vrtáš jim hlavou ve dne v noci. Mají z toho velké hlavy. A pak je potíž sehnat čepici. A zima na krku, že jo.

19.10.2017 v 21:00 | Karma článku: 13.57 | Přečteno: 607 | Diskuse

Marek Valiček

Radost jen tak. Třeba na gumě.

"...tak jsem koupila takovej ten balonek na gumě, pastelky a rumový pralinky, zabalila, odnesla na poštu a snad to vyjde."

19.10.2017 v 13:01 | Karma článku: 23.08 | Přečteno: 559 | Diskuse

Jana Slaninová

Domácí recepis proti bolesti hlavy

Jsou dny, kdy vás bolí hlava. Přes den se na lidi vrhají informace jako hladové lišky na králíčky. A v důsledku se hlava brání bolestí a nebo pnutím. A co ji prostě vypnout? Alespoň na chvíli.

19.10.2017 v 12:01 | Karma článku: 11.03 | Přečteno: 240 | Diskuse

Bedřich Marjanko

Malé předvolební zamyšlení

Naše vlast opět žije volbami. Politici se navzájem osočují, podávají žaloby, a hlavně slibují vše možné i mnohdy nemožné. I zdejší blogy se většinou zabívají tímto tématem, což pochopitelné. Dovolím si k tomu i já napsat pár řádků

19.10.2017 v 11:01 | Karma článku: 20.79 | Přečteno: 454 | Diskuse
Počet článků 34 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4079
Obsah blogu koordinuje Jan Rybář, novinář (a absolvent programu Rok jinak), www.amaze.cz, www.janrybar.cz


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.