Já z Byznysu, ty odkud?

14. 07. 2014 19:01:46
První co mi říkali, bylo: „Zapomeň, že někoho zajímá, co děláš!“, jenže já prostě o tom psát musím, protože tím již 6 měsíců žiju. A ještě 6 mi jich zbývá, prožívám totiž svůj Rok jinak.
Výlet - tentokrát do chráněné dílny v Německu.Výlet - tentokrát do chráněné dílny v Německu.

Autorka: Kateřina Grausová

Od ledna pracuji v neziskovce, lepší slovo by bylo spíš „makám“, ale to se do renomovaného blogu nehodí... Mými kolegy jsou převážně vozíčkáři a první, co mi můj nový zaměstnavatel musel pořídit, byla židle.

Těch je u nás nedostatek, téměř všichni si ji totiž vozí sebou. Když už jsem měla židli, zapadla jsem mezi ně dobře a jednají se mnou jako sobě rovným – koukáme si na těch židlích (kolečkových) z oka do oka. Když mě ale naštvou, klidně vstanu a podívám se na ně spatra, i když je to ode mě docela sprosté. A to už všichni ví, že je zle. Jinak jsou to ale zlatí lidé, tak lidsky dobře jsem se ještě v žádném pracovním kolektivu neměla.

Ještě jsem nenapsala, co dělám. Pracuji v cestovce Bezbatour, která připravuje dovolené pro handicapované, zejména vozíčkáře (neboli vozmeny, ty, co jezdí na káře, nebo taky kryplíky, jak sami sebe s humorem sobě vlastním občas nazývají). A protože u nás i ti vozíčkáři (jednou mi kolega říká: „ty mluvíš o vozíčkáři, jako by to snad byl nějaký náš koníček, třeba jako motorkář.“) taky pracují, tak vědí, co přesně mají klientům nabídnout, co je zajímá a co potřebují. Tady je handicap vlastně velká výhoda.

No a já jsem sem přišla z byznysu (jak oni říkají, jako bych snad byla z jiné planety) a mám jeden rok na to, abych jim to pomohla pořádně rozjet a udělat z této cestovky nejen dobrý sociální podnik (to už je), ale hlavně VÝDĚLEČNÝ sociální podnik. Předpoklady bych k tomu měla mít. Zkušeností mám mnoho. Vůle mi nechybí. Zapálená jsem. Na celkové výsledky mé práce pro neziskovku si ale budete muset ještě půl roku počkat.

To, že jsem z „jiné planety“ je znát. Přemýšlím jinak, mluvím jinak, funguji jinak. Když jsem např. onehdy spustila něco o daních, nastalo takové ticho, že jsem se až lekla. Po chvíli jsem zjistila, že vytřeštěné oči a otevřená ústa neznamenají nějakou nebezpečnou chorobu, která schvátila celou firmu kromě mě, ale že mi prostě vůbec nerozumí. Nicméně i já se každý den učím něco nového, např. pronikám do tajů komunikace se státními úředníky, učím se trpělivosti a trpělivosti a znovu trpělivosti a také jinému tempu. Každý den vidím, že se všichni někam posouváme. Možná ne vždy dopředu, ale i vedlejší cesty jsou hodně zajímavé.

Pokud by někdo z byznysu zvažoval dát se na rok do služby neziskovce, vřele doporučuji. Sáhnete si na síly, o jejichž existenci jste zaručeně netušili. Je to každopádně výzva. Slabší osobnosti a ty, kteří hledají rok oddychu pro byznysovou rekonvalescenci, varuji. Nejen že si neoddychnete, ale budete každý den burcovat své síly a prosit Boha byznysu, aby vás osvítil a ukázal cestu, kudy své počínání vést. Je to cesta pro odvážné, nespoutané a tvrdohlavé. Báječná cesta poznání. Cesta lidskosti a naplnění. Pro mě další dílek do skládačky života. Změnila jsem se. Neměnila bych.

Jo a kdyby to četl náhodou nějaký grafik a webař se záchvatem dobročinnosti, tak ty bychom FAKT potřebovali.

Autor: Rok Jinak | pondělí 14.7.2014 19:01 | karma článku: 16.75 | přečteno: 1138x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

David Vlk

Víte co nikdy, ale vůbec nikdy nesmíte říkat hned po sexu?

Na začátku bych chtěl říct, že můj blog se týká jen lidského heterosexuálního sexu. S jinými formami nemám totiž žádnou zkušenost. Přece po mně nemůžete chtít, abych věděl, co se honí hlavou po sexu sousedovic kocourovi???

24.3.2019 v 9:06 | Karma článku: 19.94 | Přečteno: 670 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Tvůj exit z pasti extrémních hnutí je úkol pro nás všechny

Bylo vám mezi patnácti a dvaceti a potřebovali jste přitažlivý svět, co nabízí, že jste platní. Potřebovali jste někoho, kdo by vám naslouchal. A zafungovala tam vaše strašná bolest. Festival Jeden svět není sluníčkově únavný

24.3.2019 v 9:03 | Karma článku: 7.25 | Přečteno: 144 | Diskuse

Jan Klar

Deník spisovatele - kdo příliš mluví, zpravidla nudí k smrti…

Je možné ještě v dnešní době vytvořit tzv. velké umění? Navzdory všem konformistům, kteří se vždy snadno smíří s okolnostmi, si myslím, že ano, stejně jako v každé jiné době.

24.3.2019 v 8:14 | Karma článku: 7.63 | Přečteno: 107 | Diskuse

Beata Krusic

Hymna - jako ozvěna srdce

Státní hymny - byly, jsou a budou písněmi snad ze všech nejkrásnějšími. Vypovídají o povaze, síle, touze jednotlivých národů a dávají možnost probouzet v člověku lásku i pochopení nejen pro svou rodnou zemi, ale pro celý svět.

23.3.2019 v 22:36 | Karma článku: 12.02 | Přečteno: 258 | Diskuse

Vilém Ravek

V pasti

Nemanželský sex měl pro něho vždycky příchuť dobrodružství, ale skončit v cizí manželské posteli, to byl teprve ten pravý adrenalin.

23.3.2019 v 17:36 | Karma článku: 14.45 | Přečteno: 437 | Diskuse
Počet článků 34 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4144
Obsah blogu koordinuje Jan Rybář, novinář (a absolvent programu Rok jinak), www.amaze.cz, www.janrybar.cz

Najdete na iDNES.cz