Chcete být užiteční?
Autor: Miroslav Kupec
Dříve nebo později se většina z nás dostane do stavu, kdy
- chceme pracovat
- chceme pomáhat
- chceme být užiteční.
Žiji, tedy jsem + pracuji a pomáhám = jsem užitečný.
Jednoduchá rovnice, která se dá poskládat různě. I výsledek může být pokaždé jiný, závisí především na přístupu nás lidí.
Málo komu se to podaří tak originálně jako panu Nobelovi, dárcům orgánů, zakládajícím členům různých institucí, lékařům, autorům velkých objevů.
Tak vysoko nemířím a asi ani většina z vás. Zkuste ROK JINAK. Potřebná dávka „užitečnosti“ je zaručena! Vás to donutí zamyslet se nad sebou, nad svým životem. Pomáháte „své“ neziskovce.
Já mám již svůj Rok jinak za sebou. S pocitem „pomohu“ jsem do toho šel. Je to fajn. Šel bych do toho znovu, i když to není jednoduché. Ani já, ani neziskovka neočekávala některé události. Občas se svět zisku a nezisku potkává i v nepříjemných situacích.
Ze začátku jsme se více méně oťukávali. Poznat všechny kolegy, kterých je více než 150, není práce na týden. To prostě ani nejde, abyste každého poznali a vytvořili si vztah. Očekávání byla různá. Pro mě byli nejdůležitějšími osobami vedoucí dílen a vedoucí středisek.
V dalším kole jsme společně tvořili, měnili, posouvali hranice fokusu (ve Fokusu) na různé strany. To už jsme se znali. Když se podívám zpátky, vidím, že vznikly 2 skupiny. Jedna, která mé názory a návrhy akceptovala a druhá, která si brala jen něco, popř. se chovala naprosto resistentně.
Výsledky se naplno projevili na podzim. V tom lepším i horším. Jedno varování bývalých kolegů bylo i „pozor, ať není změna příliš rychlá“. To se nám bohužel stalo a důsledky jsou vidět. Jako lidé jsme přirozeně nastavení „proti změnám“ a každý máme nastavenou hranici změn jinde.
V závěru roku se snažíme o stabilizaci. Dopad rychlých změn je třeba zmírnit. Rezervy ale jsou všude a jsem přesvědčen o nepřetržitém vývoji, který je nevyhnutelný. Proto nečekám ztuhlost. Budu se snažit o další změny tam, kde je to nutné. A také budu myslet na „udržitelný vývoj“.
Ať je to kde chce, tak chceme být užiteční pro někoho. NEZAPOMÍNEJTE NA TO!
Nyní řeším co dál. Něco přeci vymyslím!
Ano, rok po životě jinak. Jak na to? Prostě si v letošním roce uvědomuji, že všechno co děláme, jde dělat jinak. Jak to ale udělat, abych byl užitečný i po svém odchodu z tohoto světa a udržel trend vývoje?
Při návštěvách hřbitova, kde máme své předky, mě napadla myšlenka, která mě ani po týdnu neopouští. Na svém hrobě budu mít místo kytiček brambory. Řádek brambor. Užitek na 2 obědy pro rodinu. Je to dobrý příklad udržitelného vývoje? Třeba to už někoho napadlo. Ale když už potomci hroby navštěvují, zalévají, tak ať z toho i něco mají.
Jan janrybar Rybář
Příběhy z Cesty domů: Nekonečná, vystupovat
Od té doby, co pracuju v Cestě domů, se mě často někdo ptá, co se mnou péče o umírající dělá, jak mě to proměnilo.
Jan janrybar Rybář
Poslední den roku, který byl jinak
Je poslední den roku. Pro někoho roku 2014, pro mne Roku jinak. Vstávám v pět třicet. Ne, že bych chtěla, ale psi mi skočí na hlavu a dožadují se svého: ranní procházky a jídla.
Jan janrybar Rybář
Na záchodě jsme spolu ještě nebyli
Kdo by čekal, že tento blog bude věnován čistě holčičím záležitostem, mezi které doprovázení na toaletu bezesporu patří, zřejmě bude zklamán. A možná taky ne.
Jan janrybar Rybář
O příbězích pamětníků a vzpomínkách na válku
Příběhy pamětníků války ožívají v podání dětí zapojených do unikátního projektu – a často to jsou opravdu silné momenty...
Jan janrybar Rybář
Nastal čas volebního kupčení
Blíží se komunální volby - a při nich se v Česku v minulých volebních obdobích objevil fenomén kupčení s hlasy. Pytel brambor, 200 či 500 korun. Takovou hodnotu měl před čtyřmi lety volební hlas. Podobnou situaci očekáváme i letos.
Jan janrybar Rybář
Nejsem tolerantní. Zn. Ověřeno
Historie nám ukazuje mnoho příkladů chybějící tolerance. Všichni známe příběhy odvážných, kteří zaplatili svým životem. Za pokus to ale stojí, ověříte si vztah okolí k vám.
Jan janrybar Rybář
Já z Byznysu, ty odkud?
První co mi říkali, bylo: „Zapomeň, že někoho zajímá, co děláš!“, jenže já prostě o tom psát musím, protože tím již 6 měsíců žiju. A ještě 6 mi jich zbývá, prožívám totiž svůj Rok jinak.
Jan janrybar Rybář
Chtěla jsem prodávat marmelády aneb proč nemůžeme pomalu růst?
Vyrábím marmelády. Už roky. Prý jsou dobré, říkají kamarádi. Každý rok jich víc a víc rozdám a pořád se na některé nedostává. Piluji receptury, barvu, texturu, konzistenci. Zbavuji se všech zlehčovadel. Odpěnit a zahustit umím bez chemie a přidaného pektinu. Vyhýbám se bílému cukru, nechutná mi. Používám třtinový.
Jan janrybar Rybář
Teorie velkého třesku aneb proč přeběhnu Island pro vozíčkáře
Ultramaratonec René Kujan se vydává na další dálkový běh: za tři týdny chce přeběhnout Island z východu na západ a překonat 900 km. V blogu vysvětluje, proč běží na podporu vozíčkářů.
Jan janrybar Rybář
Režisérka v akci aneb kam všude vleze politika
Jak to dopadne, když se režisérka rozhodne natočit zcela nevinný krátký dokument o tanečním vystoupení? Zjistí, že se ocitá na tenkém ledě...
Jan janrybar Rybář
Tajemná jednání o budoucnosti Opencard
To, co se děje za železnými dveřmi pražského magistrátu, se totálně rozchází s tím, co město prezentuje navenek. Pokračování kauzy Opencard je toho jasným důkazem.
Jan janrybar Rybář
Změna zaměstnání, nebo změna stravování?
Práce a stravování jsou spojené nádoby. Je možné mít dobrou práci a stravovat se zdravě? Má změna zaměstnání pozitivní, anebo naopak negativní vliv na způsob života? Je možné naobědvat se za 17 korun?To vše jsou otázky, které jsem si před poslední změnou zaměstnání nepoložil, ale jsou to právě ty otázky, které jsem si během prvních týdnů na novém místě kladl.
Jan janrybar Rybář
Příběh Terezky a syndromu, před nímž není úniku
Toto je příběh nepříliš známého postižení, Terezky, která jím trpí, a rodičů, kteří dokáží zázraky.
Jan janrybar Rybář
Hledá se Tao! Aneb příběh o ztraceném psu
Ztratil se mi pes. Tao se jmenuje. Pořídil jsem si ho z útulku, ne abych ušetřil, ale abych pomohl bytosti, která si svůj osud nevybrala. Jenže psi, jak známo, se rádi ztrácejí...
Jan janrybar Rybář
Štěstí pro každého z africké vesnice
Pamatujete si nejšťastnější den vašeho života? Víte, co jste dělali, kde jste byli? Já jsem ho zažil nedávno v Africe, kam jsem se vydal po roce práce v neziskovce Green Doors. A rád bych se o něj tady s vámi podělil.
Jan janrybar Rybář
Diagnóza: Stroj času. Aneb jak lidé s postižením rozdávají energii
V rámci svého ročního pobytu v Centru pracovní rehabilitace Asistence o.s. se setkávám s mnoha zajímavými životními příběhy. Často si říkám, jak nám jedna vteřina může obrátit život zcela naruby. O jeden takový příběh bych se s Vámi ráda podělila.
Jan janrybar Rybář
6 pověr a mýtů o schizofrenicích
Již skoro rok jako člověk „zvenku“ nahlížím do světa lidí se schizofrenií. A proto chci dnes psát o mýtech, kterým jsem ještě před nedávnem také věřil.
Jan janrybar Rybář
Prachy, sex a neziskovky
Prachy! Jsou všude, kam se podíváš, leží doslova na ulici, stačí je jen sebrat. Málokdo ale ví, jak na to. Tohle platí všude, je jedno, jestli jste neziskovka, nebo nadnárodní softwarová společnost.
Jan janrybar Rybář
Zlý zisk, hodný nezisk (a já – grafik)
Když do neziskovky vyrazí na rok pracovat grafik a ilustrátor, začne vše sledovat vskutku bedlivým pohledem i tak trochu mudrovat. A kreslit, to se ví!
Jan janrybar Rybář
Personalistika á la neziskovka aneb když je vše jinak (a dobře)
Když se personalista se zkušenostmi z velkých korporací vydá do neziskového sektoru, bude se občas velmi divit. A pak si položí otázku: nedělají to ty neziskovky lépe?
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 34
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4277x