Změna zaměstnání, nebo změna stravování?
Autor: Miroslav Kupec
Nejsem kuchař. Neumím si představit den bez oběda. Teplý oběd je pro mě součástí dobrého dne. Zaměstnání vyhledávám mimo jiné i podle toho, zda je možnost „závodního“ stravování. Toto pravidlo jsem porušil poprvé v životě při výběru mého současného působiště. Pracuji ROK JINAK. O stravování jsem v případě mého projektu vůbec nepřemýšlel. Nebylo proč, projekt se stravováním aktivního účastníka projektu nepočítá. Se stravováním nepočítá ani leckterý zaměstnavatel.
V mém případě je vše JINAK než dříve i v oblasti stravování. Není jednoduché si uhlídat správné stravovací návyky, pokud máte na výběr cokoli. Bagety, tousty a hamburgery mi nehrozí, z toho jsem už vyrostl. I proto si nyní dennodenně připadám trochu jako lovec, který byl nucen se o sebe každý den postarat. Denně znovu a znovu vymýšlím, jak, kde a co budu jíst k obědu.
Protože se pohybuji po Kraji Vysočina, přejíždím tři okresy, tak za první tři měsíce jsem navštívil poměrně hodně zařízení, která nabízí různé možnosti stravování. Bufety, restaurace, jídelny, kuchyňka s mikrovlnkou, zbytky z domova, školní jídelny, hotely, kavárny. Zkuste si to také.
To, co nemůže zkusit každý, je oběd, který uvaří klienti Fokusu Vysočina. Polévky, bramboráky, nudle s tvarohem, zapečené brambory, koprovka… Seznam neexistujícího jídelníčku by mohl být dlouhý. Vaření je součástí denního programu pro některé klienty, pro jiné je nutností se najíst za minimální peníze. Společný oběd zaměstnanců i klientů je společným zážitkem a dobrou příležitostí si popovídat se všemi zúčastněnými. Ceny odpovídají reálným nákladům na nákup surovin, oběd za 17 korun není výjimkou. Rád se znovu zúčastním.
Přese všechny možnosti jsem si musel za účelem přežití vytvořit několik vlastních pravidel.
Pravidlo č. 1: Teplý oběd - vynechejte rychlá občerstvení
Pravidlo č. 2: Chutně a zdravě - fungují obyčejná jídla
Pravidlo č. 3: Hlídat si náklady - věnuj 5 minut výběru a ušetříš
Pravidlo č. 4: Nic nepřeháníme - když nedodržíš pravidla 1, 2 a 3, tak to zbytečně neřeš.
Přesto, že jsem již napsal o stravování v tomto článku 371 slov, tak vše může být jinak, než si myslím. Jídlo je pojmem relativním. Co se jednomu zdá jako luxusní jídlo, by jiný nejedl. Každý z nás se na stravování dívá trochu jinak. Jedná se o uspokojení základní lidské potřeby, nebo jde o společenskou záležitost nebo dokonce o umění vařit a stravovat se?
Možná jen poznámku na konec pro všechny: Změňte zaměstnání, máte šanci změnit i své stravovací návyky.
Jan janrybar Rybář
Příběhy z Cesty domů: Nekonečná, vystupovat
Od té doby, co pracuju v Cestě domů, se mě často někdo ptá, co se mnou péče o umírající dělá, jak mě to proměnilo.
Jan janrybar Rybář
Poslední den roku, který byl jinak
Je poslední den roku. Pro někoho roku 2014, pro mne Roku jinak. Vstávám v pět třicet. Ne, že bych chtěla, ale psi mi skočí na hlavu a dožadují se svého: ranní procházky a jídla.
Jan janrybar Rybář
Chcete být užiteční?
Žiji, tedy jsem + pracuji a pomáhám = jsem užitečný. Jednoduchá rovnice, že? A jak ji naplnit?
Jan janrybar Rybář
Na záchodě jsme spolu ještě nebyli
Kdo by čekal, že tento blog bude věnován čistě holčičím záležitostem, mezi které doprovázení na toaletu bezesporu patří, zřejmě bude zklamán. A možná taky ne.
Jan janrybar Rybář
O příbězích pamětníků a vzpomínkách na válku
Příběhy pamětníků války ožívají v podání dětí zapojených do unikátního projektu – a často to jsou opravdu silné momenty...
Jan janrybar Rybář
Nastal čas volebního kupčení
Blíží se komunální volby - a při nich se v Česku v minulých volebních obdobích objevil fenomén kupčení s hlasy. Pytel brambor, 200 či 500 korun. Takovou hodnotu měl před čtyřmi lety volební hlas. Podobnou situaci očekáváme i letos.
Jan janrybar Rybář
Nejsem tolerantní. Zn. Ověřeno
Historie nám ukazuje mnoho příkladů chybějící tolerance. Všichni známe příběhy odvážných, kteří zaplatili svým životem. Za pokus to ale stojí, ověříte si vztah okolí k vám.
Jan janrybar Rybář
Já z Byznysu, ty odkud?
První co mi říkali, bylo: „Zapomeň, že někoho zajímá, co děláš!“, jenže já prostě o tom psát musím, protože tím již 6 měsíců žiju. A ještě 6 mi jich zbývá, prožívám totiž svůj Rok jinak.
Jan janrybar Rybář
Chtěla jsem prodávat marmelády aneb proč nemůžeme pomalu růst?
Vyrábím marmelády. Už roky. Prý jsou dobré, říkají kamarádi. Každý rok jich víc a víc rozdám a pořád se na některé nedostává. Piluji receptury, barvu, texturu, konzistenci. Zbavuji se všech zlehčovadel. Odpěnit a zahustit umím bez chemie a přidaného pektinu. Vyhýbám se bílému cukru, nechutná mi. Používám třtinový.
Jan janrybar Rybář
Teorie velkého třesku aneb proč přeběhnu Island pro vozíčkáře
Ultramaratonec René Kujan se vydává na další dálkový běh: za tři týdny chce přeběhnout Island z východu na západ a překonat 900 km. V blogu vysvětluje, proč běží na podporu vozíčkářů.
Jan janrybar Rybář
Režisérka v akci aneb kam všude vleze politika
Jak to dopadne, když se režisérka rozhodne natočit zcela nevinný krátký dokument o tanečním vystoupení? Zjistí, že se ocitá na tenkém ledě...
Jan janrybar Rybář
Tajemná jednání o budoucnosti Opencard
To, co se děje za železnými dveřmi pražského magistrátu, se totálně rozchází s tím, co město prezentuje navenek. Pokračování kauzy Opencard je toho jasným důkazem.
Jan janrybar Rybář
Příběh Terezky a syndromu, před nímž není úniku
Toto je příběh nepříliš známého postižení, Terezky, která jím trpí, a rodičů, kteří dokáží zázraky.
Jan janrybar Rybář
Hledá se Tao! Aneb příběh o ztraceném psu
Ztratil se mi pes. Tao se jmenuje. Pořídil jsem si ho z útulku, ne abych ušetřil, ale abych pomohl bytosti, která si svůj osud nevybrala. Jenže psi, jak známo, se rádi ztrácejí...
Jan janrybar Rybář
Štěstí pro každého z africké vesnice
Pamatujete si nejšťastnější den vašeho života? Víte, co jste dělali, kde jste byli? Já jsem ho zažil nedávno v Africe, kam jsem se vydal po roce práce v neziskovce Green Doors. A rád bych se o něj tady s vámi podělil.
Jan janrybar Rybář
Diagnóza: Stroj času. Aneb jak lidé s postižením rozdávají energii
V rámci svého ročního pobytu v Centru pracovní rehabilitace Asistence o.s. se setkávám s mnoha zajímavými životními příběhy. Často si říkám, jak nám jedna vteřina může obrátit život zcela naruby. O jeden takový příběh bych se s Vámi ráda podělila.
Jan janrybar Rybář
6 pověr a mýtů o schizofrenicích
Již skoro rok jako člověk „zvenku“ nahlížím do světa lidí se schizofrenií. A proto chci dnes psát o mýtech, kterým jsem ještě před nedávnem také věřil.
Jan janrybar Rybář
Prachy, sex a neziskovky
Prachy! Jsou všude, kam se podíváš, leží doslova na ulici, stačí je jen sebrat. Málokdo ale ví, jak na to. Tohle platí všude, je jedno, jestli jste neziskovka, nebo nadnárodní softwarová společnost.
Jan janrybar Rybář
Zlý zisk, hodný nezisk (a já – grafik)
Když do neziskovky vyrazí na rok pracovat grafik a ilustrátor, začne vše sledovat vskutku bedlivým pohledem i tak trochu mudrovat. A kreslit, to se ví!
Jan janrybar Rybář
Personalistika á la neziskovka aneb když je vše jinak (a dobře)
Když se personalista se zkušenostmi z velkých korporací vydá do neziskového sektoru, bude se občas velmi divit. A pak si položí otázku: nedělají to ty neziskovky lépe?
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 34
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4277x