Prachy, sex a neziskovky
Autor: Michal Dolejš
Nedělám v softwarové společnosti, dělám v neziskovce, takže mě teď nejvíc zajímá financování neziskovky. Každý jsme si někdy koupili plyšáka od košíčkářů u metra, víme co je DMS, upsali jsme se k posílání stokoruny na boj proti lovu velryb, nebo adoptovali zvířátka v ZOO a děti s nafouklými bříšky. Dá se to ale dělat i jinak? Já mám zkušenosti z neziskovky Green Doors, která se stará o lidi s duševním onemocněním. V září oslaví 20 let a jako dárek ke svým kulatinám dostala od Nadace Vodafone můj Rok jinak.
Jak se taková neziskovka s rozpočtem přes 20 milionů uživí? Těžko! Nemáme zvířátka, ani děti v Africe, nebo děti se závažnými nemocemi, fakt je, že nemáme děti vůbec. A děti táhnou! V Rusku na tento fenomén upozorňuje neetická kontroverzní kampaň organizace „Big people“, která pomáhá dospělým. Kampaň spočívá v tom, že si pustíte video a stojíte před rozhodnutím, zda zachráníte umírající děvče, nebo umírající ženu, musíte si vybrat. Většina zachrání dítě. V Rusku se to má podle Big people tak, že 90 % organizací pomáhá pouze dětem. U nás nebude tohle číslo tak vysoké, ale něco na tom bude i tady, stačí se podívat na největší sbírky v ČR. Děti vzbuzují soucit, praví se v kampani Big people.
Green Doors zajišťuje sociální rehabilitaci lidí se schizofrenií. Sexy? Dojemné? Asi ne. A je fakt, že se naši největší sponzoři většinou o problematiku duševního zdraví aktivně zajímali dříve, než poznali Green Doors. Takových sponzorů jsme zatím nenašli tolik, abychom byli dlouhodobě v suchu. Rok co rok je to boj s insolventností, platy spíše klesají, než rostou a dotace od státu a města se krátí na minimum. Nikdy dopředu nevíte kolik a bohužel ani na co stát přispěje, pravidla se mění za pochodu. Podobné je to u městských částí, kam píšete spousty grantových žádostí, kde je výsledek pochybný. Nakonec musíte platit minimálně dva lidi, které zavalíte administrativou kolem grantů a žádostí. Na tyhle zaměstnance přirozeně dotaci nedostanete, protože nejsou přímo v kontaktu s klienty sociální služby. Oproti byznysu, kde jsem dříve pracoval, je to fakt síla, když přijde na finanční plánování. Jsou tu ale alespoň dvě cesty, jak v klidu pomáhat. Buď si sáhnete na evropské peníze, nebo se z vás stane výdělečná firma, která sponzoruje sociální službu svým podnikáním.
Green Doors jde druhou cestou. Z velké části sponzorujeme sociální službu, kterou poskytujeme. A nejsme v tom úplně špatní, kolem 70 % rozpočtu si vyděláme sami provozem kaváren Café Na půl cesty, Klub V. kolona a restaurací Mlsná kavka, kde všude probíhá rehabilitace duševně nemocných lidí. Dotace nám přinesou asi 25 %, zbytek je na sponzorech – tedy něco přes milion ročně cash a jsme za vodou.
Jak na to? Peníze přece leží na ulici, stačí je sebrat… V listopadu 2014 pořádáme benefiční aukci, kde si může kdokoli koupit obraz od umělce známého i naprosto neznámého. Pro milovníky kaváren jsme rozjeli projekt smysluplné kávy a čaje, z dlouhodobého hlediska naše nejvýznamnější aktivita. Stačí si dát v našich, nebo ve spřátelených kavárnách kávu, nebo čaj se smyslem, který stojí o pár korun víc, než ten normální a přispět tak na smysluplnou práci, jakou si sami nemůžete dovolit.
A co ten sex, ptáte se? Slyšeli jste o projektu „FFF“ „Fuck For Forest“? Stačí poslat své intimní video organizaci, která ho promění v „ekoporno“. Zachráníte tím pralesy. Tak proč netočit porno i pro Green Doors? I takové myšlenky na poradách padaly, ale my jednoduše nechceme být spojováni ani s hazardem, ani s pornem, přestože by to asi byla tutovka, podle výsledků kolegů z Berlína. Zůstaneme tedy u smysluplné kávy, která k našim kavárnám sedí o trochu víc.
Jan janrybar Rybář
Příběhy z Cesty domů: Nekonečná, vystupovat
Od té doby, co pracuju v Cestě domů, se mě často někdo ptá, co se mnou péče o umírající dělá, jak mě to proměnilo.
Jan janrybar Rybář
Poslední den roku, který byl jinak
Je poslední den roku. Pro někoho roku 2014, pro mne Roku jinak. Vstávám v pět třicet. Ne, že bych chtěla, ale psi mi skočí na hlavu a dožadují se svého: ranní procházky a jídla.
Jan janrybar Rybář
Chcete být užiteční?
Žiji, tedy jsem + pracuji a pomáhám = jsem užitečný. Jednoduchá rovnice, že? A jak ji naplnit?
Jan janrybar Rybář
Na záchodě jsme spolu ještě nebyli
Kdo by čekal, že tento blog bude věnován čistě holčičím záležitostem, mezi které doprovázení na toaletu bezesporu patří, zřejmě bude zklamán. A možná taky ne.
Jan janrybar Rybář
O příbězích pamětníků a vzpomínkách na válku
Příběhy pamětníků války ožívají v podání dětí zapojených do unikátního projektu – a často to jsou opravdu silné momenty...
Jan janrybar Rybář
Nastal čas volebního kupčení
Blíží se komunální volby - a při nich se v Česku v minulých volebních obdobích objevil fenomén kupčení s hlasy. Pytel brambor, 200 či 500 korun. Takovou hodnotu měl před čtyřmi lety volební hlas. Podobnou situaci očekáváme i letos.
Jan janrybar Rybář
Nejsem tolerantní. Zn. Ověřeno
Historie nám ukazuje mnoho příkladů chybějící tolerance. Všichni známe příběhy odvážných, kteří zaplatili svým životem. Za pokus to ale stojí, ověříte si vztah okolí k vám.
Jan janrybar Rybář
Já z Byznysu, ty odkud?
První co mi říkali, bylo: „Zapomeň, že někoho zajímá, co děláš!“, jenže já prostě o tom psát musím, protože tím již 6 měsíců žiju. A ještě 6 mi jich zbývá, prožívám totiž svůj Rok jinak.
Jan janrybar Rybář
Chtěla jsem prodávat marmelády aneb proč nemůžeme pomalu růst?
Vyrábím marmelády. Už roky. Prý jsou dobré, říkají kamarádi. Každý rok jich víc a víc rozdám a pořád se na některé nedostává. Piluji receptury, barvu, texturu, konzistenci. Zbavuji se všech zlehčovadel. Odpěnit a zahustit umím bez chemie a přidaného pektinu. Vyhýbám se bílému cukru, nechutná mi. Používám třtinový.
Jan janrybar Rybář
Teorie velkého třesku aneb proč přeběhnu Island pro vozíčkáře
Ultramaratonec René Kujan se vydává na další dálkový běh: za tři týdny chce přeběhnout Island z východu na západ a překonat 900 km. V blogu vysvětluje, proč běží na podporu vozíčkářů.
Jan janrybar Rybář
Režisérka v akci aneb kam všude vleze politika
Jak to dopadne, když se režisérka rozhodne natočit zcela nevinný krátký dokument o tanečním vystoupení? Zjistí, že se ocitá na tenkém ledě...
Jan janrybar Rybář
Tajemná jednání o budoucnosti Opencard
To, co se děje za železnými dveřmi pražského magistrátu, se totálně rozchází s tím, co město prezentuje navenek. Pokračování kauzy Opencard je toho jasným důkazem.
Jan janrybar Rybář
Změna zaměstnání, nebo změna stravování?
Práce a stravování jsou spojené nádoby. Je možné mít dobrou práci a stravovat se zdravě? Má změna zaměstnání pozitivní, anebo naopak negativní vliv na způsob života? Je možné naobědvat se za 17 korun?To vše jsou otázky, které jsem si před poslední změnou zaměstnání nepoložil, ale jsou to právě ty otázky, které jsem si během prvních týdnů na novém místě kladl.
Jan janrybar Rybář
Příběh Terezky a syndromu, před nímž není úniku
Toto je příběh nepříliš známého postižení, Terezky, která jím trpí, a rodičů, kteří dokáží zázraky.
Jan janrybar Rybář
Hledá se Tao! Aneb příběh o ztraceném psu
Ztratil se mi pes. Tao se jmenuje. Pořídil jsem si ho z útulku, ne abych ušetřil, ale abych pomohl bytosti, která si svůj osud nevybrala. Jenže psi, jak známo, se rádi ztrácejí...
Jan janrybar Rybář
Štěstí pro každého z africké vesnice
Pamatujete si nejšťastnější den vašeho života? Víte, co jste dělali, kde jste byli? Já jsem ho zažil nedávno v Africe, kam jsem se vydal po roce práce v neziskovce Green Doors. A rád bych se o něj tady s vámi podělil.
Jan janrybar Rybář
Diagnóza: Stroj času. Aneb jak lidé s postižením rozdávají energii
V rámci svého ročního pobytu v Centru pracovní rehabilitace Asistence o.s. se setkávám s mnoha zajímavými životními příběhy. Často si říkám, jak nám jedna vteřina může obrátit život zcela naruby. O jeden takový příběh bych se s Vámi ráda podělila.
Jan janrybar Rybář
6 pověr a mýtů o schizofrenicích
Již skoro rok jako člověk „zvenku“ nahlížím do světa lidí se schizofrenií. A proto chci dnes psát o mýtech, kterým jsem ještě před nedávnem také věřil.
Jan janrybar Rybář
Zlý zisk, hodný nezisk (a já – grafik)
Když do neziskovky vyrazí na rok pracovat grafik a ilustrátor, začne vše sledovat vskutku bedlivým pohledem i tak trochu mudrovat. A kreslit, to se ví!
Jan janrybar Rybář
Personalistika á la neziskovka aneb když je vše jinak (a dobře)
Když se personalista se zkušenostmi z velkých korporací vydá do neziskového sektoru, bude se občas velmi divit. A pak si položí otázku: nedělají to ty neziskovky lépe?
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 34
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4277x