Práce a stravování jsou spojené nádoby. Je možné mít dobrou práci a stravovat se zdravě? Má změna zaměstnání pozitivní, anebo naopak negativní vliv na způsob života? Je možné naobědvat se za 17 korun?To vše jsou otázky, které jsem si před poslední změnou zaměstnání nepoložil, ale jsou to právě ty otázky, které jsem si během prvních týdnů na novém místě kladl.
Autor: Miroslav Kupec
Nejsem kuchař. Neumím si představit den bez oběda. Teplý oběd je pro mě součástí dobrého dne. Zaměstnání vyhledávám mimo jiné i podle toho, zda je možnost „závodního“ stravování. Toto pravidlo jsem porušil poprvé v životě při výběru mého současného působiště. Pracuji ROK JINAK. O stravování jsem v případě mého projektu vůbec nepřemýšlel. Nebylo proč, projekt se stravováním aktivního účastníka projektu nepočítá. Se stravováním nepočítá ani leckterý zaměstnavatel.
V mém případě je vše JINAK než dříve i v oblasti stravování. Není jednoduché si uhlídat správné stravovací návyky, pokud máte na výběr cokoli. Bagety, tousty a hamburgery mi nehrozí, z toho jsem už vyrostl. I proto si nyní dennodenně připadám trochu jako lovec, který byl nucen se o sebe každý den postarat. Denně znovu a znovu vymýšlím, jak, kde a co budu jíst k obědu.
Protože se pohybuji po Kraji Vysočina, přejíždím tři okresy, tak za první tři měsíce jsem navštívil poměrně hodně zařízení, která nabízí různé možnosti stravování. Bufety, restaurace, jídelny, kuchyňka s mikrovlnkou, zbytky z domova, školní jídelny, hotely, kavárny. Zkuste si to také.
To, co nemůže zkusit každý, je oběd, který uvaří klienti Fokusu Vysočina. Polévky, bramboráky, nudle s tvarohem, zapečené brambory, koprovka… Seznam neexistujícího jídelníčku by mohl být dlouhý. Vaření je součástí denního programu pro některé klienty, pro jiné je nutností se najíst za minimální peníze. Společný oběd zaměstnanců i klientů je společným zážitkem a dobrou příležitostí si popovídat se všemi zúčastněnými. Ceny odpovídají reálným nákladům na nákup surovin, oběd za 17 korun není výjimkou. Rád se znovu zúčastním.
Přese všechny možnosti jsem si musel za účelem přežití vytvořit několik vlastních pravidel.
Pravidlo č. 1: Teplý oběd - vynechejte rychlá občerstvení
Pravidlo č. 2: Chutně a zdravě - fungují obyčejná jídla
Pravidlo č. 3: Hlídat si náklady - věnuj 5 minut výběru a ušetříš
Pravidlo č. 4: Nic nepřeháníme - když nedodržíš pravidla 1, 2 a 3, tak to zbytečně neřeš.
Přesto, že jsem již napsal o stravování v tomto článku 371 slov, tak vše může být jinak, než si myslím. Jídlo je pojmem relativním. Co se jednomu zdá jako luxusní jídlo, by jiný nejedl. Každý z nás se na stravování dívá trochu jinak. Jedná se o uspokojení základní lidské potřeby, nebo jde o společenskou záležitost nebo dokonce o umění vařit a stravovat se?
Možná jen poznámku na konec pro všechny: Změňte zaměstnání, máte šanci změnit i své stravovací návyky.
