Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prachy, sex a neziskovky

28. 08. 2013 12:44:23
Prachy! Jsou všude, kam se podíváš, leží doslova na ulici, stačí je jen sebrat. Málokdo ale ví, jak na to. Tohle platí všude, je jedno, jestli jste neziskovka, nebo nadnárodní softwarová společnost.

Autor: Michal Dolejš

Nedělám v softwarové společnosti, dělám v neziskovce, takže mě teď nejvíc zajímá financování neziskovky. Každý jsme si někdy koupili plyšáka od košíčkářů u metra, víme co je DMS, upsali jsme se k posílání stokoruny na boj proti lovu velryb, nebo adoptovali zvířátka v ZOO a děti s nafouklými bříšky. Dá se to ale dělat i jinak? Já mám zkušenosti z neziskovky Green Doors, která se stará o lidi s duševním onemocněním. V září oslaví 20 let a jako dárek ke svým kulatinám dostala od Nadace Vodafone můj Rok jinak.

obrazek-3.jpgJak se taková neziskovka s rozpočtem přes 20 milionů uživí? Těžko! Nemáme zvířátka, ani děti v Africe, nebo děti se závažnými nemocemi, fakt je, že nemáme děti vůbec. A děti táhnou! V Rusku na tento fenomén upozorňuje neetická kontroverzní kampaň organizace „Big people“, která pomáhá dospělým. Kampaň spočívá v tom, že si pustíte video a stojíte před rozhodnutím, zda zachráníte umírající děvče, nebo umírající ženu, musíte si vybrat. Většina zachrání dítě. V Rusku se to má podle Big people tak, že 90 % organizací pomáhá pouze dětem. U nás nebude tohle číslo tak vysoké, ale něco na tom bude i tady, stačí se podívat na největší sbírky v ČR. Děti vzbuzují soucit, praví se v kampani Big people.

Green Doors zajišťuje sociální rehabilitaci lidí se schizofrenií. Sexy? Dojemné? Asi ne. A je fakt, že se naši největší sponzoři většinou o problematiku duševního zdraví aktivně zajímali dříve, než poznali Green Doors. Takových sponzorů jsme zatím nenašli tolik, abychom byli dlouhodobě v suchu. Rok co rok je to boj s insolventností, platy spíše klesají, než rostou a dotace od státu a města se krátí na minimum. Nikdy dopředu nevíte kolik a bohužel ani na co stát přispěje, pravidla se mění za pochodu. Podobné je to u městských částí, kam píšete spousty grantových žádostí, kde je výsledek pochybný. Nakonec musíte platit minimálně dva lidi, které zavalíte administrativou kolem grantů a žádostí. Na tyhle zaměstnance přirozeně dotaci nedostanete, protože nejsou přímo v kontaktu s klienty sociální služby. Oproti byznysu, kde jsem dříve pracoval, je to fakt síla, když přijde na finanční plánování. Jsou tu ale alespoň dvě cesty, jak v klidu pomáhat. Buď si sáhnete na evropské peníze, nebo se z vás stane výdělečná firma, která sponzoruje sociální službu svým podnikáním.

IMG_5064-upr.jpgGreen Doors jde druhou cestou. Z velké části sponzorujeme sociální službu, kterou poskytujeme. A nejsme v tom úplně špatní, kolem 70 % rozpočtu si vyděláme sami provozem kaváren Café Na půl cesty, Klub V. kolona a restaurací Mlsná kavka, kde všude probíhá rehabilitace duševně nemocných lidí. Dotace nám přinesou asi 25 %, zbytek je na sponzorech – tedy něco přes milion ročně cash a jsme za vodou.

Jak na to? Peníze přece leží na ulici, stačí je sebrat... V listopadu 2014 pořádáme benefiční aukci, kde si může kdokoli koupit obraz od umělce známého i naprosto neznámého. Pro milovníky kaváren jsme rozjeli projekt smysluplné kávy a čaje, z dlouhodobého hlediska naše nejvýznamnější aktivita. Stačí si dát v našich, nebo ve spřátelených kavárnách kávu, nebo čaj se smyslem, který stojí o pár korun víc, než ten normální a přispět tak na smysluplnou práci, jakou si sami nemůžete dovolit.

A co ten sex, ptáte se? Slyšeli jste o projektu „FFF“ „Fuck For Forest“? Stačí poslat své intimní video organizaci, která ho promění v „ekoporno“. Zachráníte tím pralesy. Tak proč netočit porno i pro Green Doors? I takové myšlenky na poradách padaly, ale my jednoduše nechceme být spojováni ani s hazardem, ani s pornem, přestože by to asi byla tutovka, podle výsledků kolegů z Berlína. Zůstaneme tedy u smysluplné kávy, která k našim kavárnám sedí o trochu víc.

Autor: Rok Jinak | středa 28.8.2013 12:44 | karma článku: 21.87 | přečteno: 2729x

Další články blogera

Rok Jinak

Příběhy z Cesty domů: Nekonečná, vystupovat

Od té doby, co pracuju v Cestě domů, se mě často někdo ptá, co se mnou péče o umírající dělá, jak mě to proměnilo.

20.7.2015 v 17:28 | Karma článku: 15.75 | Přečteno: 696 | Diskuse

Rok Jinak

Poslední den roku, který byl jinak

Je poslední den roku. Pro někoho roku 2014, pro mne Roku jinak. Vstávám v pět třicet. Ne, že bych chtěla, ale psi mi skočí na hlavu a dožadují se svého: ranní procházky a jídla.

2.3.2015 v 15:19 | Karma článku: 13.25 | Přečteno: 584 | Diskuse

Rok Jinak

Chcete být užiteční?

Žiji, tedy jsem + pracuji a pomáhám = jsem užitečný. Jednoduchá rovnice, že? A jak ji naplnit?

15.12.2014 v 13:30 | Karma článku: 9.90 | Přečteno: 423 | Diskuse

Rok Jinak

Na záchodě jsme spolu ještě nebyli

Kdo by čekal, že tento blog bude věnován čistě holčičím záležitostem, mezi které doprovázení na toaletu bezesporu patří, zřejmě bude zklamán. A možná taky ne.

15.12.2014 v 11:17 | Karma článku: 17.48 | Přečteno: 1219 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Jak balit ženský

Každý chlap má svůj recept, jak balit holky-někdo je takzvanej ukecávač, jinej na to jde přes fyzično a vystavuje svaly vymakaný ve fitku, jinej přes dárky, další pak slíbí hory doly a pak zmizí...

16.8.2017 v 19:02 | Karma článku: 9.08 | Přečteno: 388 | Diskuse

Martina Studzinská

Dobrodružství, na které se nezapomíná

Boby seděl v autě popojížděl pomalu v koloně. Nevěděl, co zažije, až se tahle kolona rozjede. Nedokázal si to ani představit. Přejížděl totiž do Československa skrz takzvanou železnou oponu a psal se rok 1968.

16.8.2017 v 18:27 | Karma článku: 4.59 | Přečteno: 164 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Homosexuální kontra tradiční rodiny a bonobové

V souvislosti s Prague Pride přišli odpůrci práva hlavně homosexuálů na zákonem zakotvenou „normální“ rodinu tradičně s tím, že by něco takového ohrozilo „tradiční rodinu“. A kde je řečeno, že tradiční rodina je to pravé ořechové?

16.8.2017 v 16:17 | Karma článku: 10.42 | Přečteno: 393 | Diskuse

Petr Karas

Ze všech národů máme ten nejvyvinutější smysl pro humor. Proto se neusmíváme.

Humoristy máme skvělé, nekonečné televizní medailony herců-humoristů jsou v televizi skoro každý den. Máme ohromný smysl pro humor a skvělé vtipy. Umíme se sami sobě smát, až padáme v divadlech ze židlí. Ale ulicí kráčíme chmurně.

16.8.2017 v 14:17 | Karma článku: 18.17 | Přečteno: 536 | Diskuse

Jan Klar

Správnej chlap nikdy nebrečí

Viktor se po dlouhá léta snažil, aby ze svého syna vychoval chlapa. Byl to přece jen jeho nejstarší kluk, který by měl jít v otcovských stopách. Na tom nemůže nic změnit žádný politický režim nebo nová doba.

16.8.2017 v 12:06 | Karma článku: 17.48 | Přečteno: 1257 | Diskuse
Počet článků 34 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4068
Obsah blogu koordinuje Jan Rybář, novinář (a absolvent programu Rok jinak), www.amaze.cz, www.janrybar.cz

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.